Už jsem velká holka, mám 2370 g. Dnes si mě maminka a tatínek odvezli domů. Nejdřív mě zabalili jak na severní pól. Na cestu mi dali kabátek a dupačky s žirafkama, které jsem dostala od tety Pavlínky ze Švýcarska. Pak mě sešněrovali do autosedačky. Jen pusinka mi kouká ven (a že ji mám po mamce). Však je venku už celkem chladno.
Doma si mě pak táta vyndal z fusaku a položil do koše na kolečkách, mé prozatimní postýlky.
To se mi chce spát!
Dupačky s žirafkama jsou mně velké, ale já do nich dorostu.
Tak umím vyplazovat jazyk, když mě chce máma přebalit.
I k tátovi se ráda přitulím (a on ke mně ještě víc).
Vyměníme plínečku, poté přijde papání a pak?
Pak jsem spokojená, bylo to moc dobré.
A když jsem napapaná, usnu jako Šípková Růženka.
A jak umím hezky spinkat, ...
... tak umím i pěkně řvát (to když mám hlad).
No nejsem sladká?
Tak mě dneska zase okoupali.
To se mi pak pěkně spinká.
Právě jsem dojedla, bylo to moc dobré.
Ale občas mně to papání pěkně zmáhá.
Jinak jsem se už zkamarádila se slonem Mirkem. Ten mě už hladil, když jsem byla u maminky v bříšku.
A takto umím řádit, když mám hlad.
pokračování o tom, jak jsem rostla
zpátky na úvodní stranu