Pavlínka Lipoldová
... neleze na skálu, co je hodně špičatá

8. 10. 2010

Z Broumova je to do Adršpachu kousek. Dokonce sem vede železniční trať. My jsme ale přijeli naším autem Chickem.

To jsou ale špičaté skály.

A my polezeme jen na ty, co nejsou špičaté.

To zvládneme všichni tři.

Do těchto štěrbin se vejdu jen já.

A nikdo mě nedohoní.

Knihovno! (a víte, co mi odpověděla ozvěna?)

Taťko, dívej, kam jsme to vlezli!

A jsme u vchodu do skal.

To je horolezkyně a horolezče.

Je to tu samý písek (prý z toho pískovce), tak to trochu klouže.

A ta skála nade mnou se jmenuje Džbán.

Máma si mě fotí. A víte, jak to dopadlo? Podívejte se na další snímek!

To za mnou je něco Krakonošovo, ale za chvíli budeme u Homole cukru. Jó, cukříček, ten já ráda.

Mami, taky mi dej nějaký cukříček, prosím!

Tak to je ta Homole cukru? Vždyť je to šutrák!

Tak dobře, taky přidám klacek, aby ten kamenný cukr nespadl.

A tady má Krakonoš rukavici.

A tady je vidět, že Krakonoš nosí prsťáky.

To jsou Krakonošovy Varhany. Opravdu! Tady to píší!

Malý úplatek za to, že budu hezky capat.

A taky tady píší, že za chvíli budeme ve skalním městě.

A zatím všude skály a skály.

A konečně je tady vstup do skalního města!

Konečně pořádné dláždění.

Rodiče, nezdržujte a pojďte!

To skalní město má pěkně úzké ulice.

A jak jsou tu vysoké skály? (pozor: pohyblivá fotka)

Pokud se vám animace nechce spustit, nainstalujte si Adobe Flash Player.
Pohybem myši po obrázku ovládáte směr a rychlost posuvu, klepnutím na obrázek se vrátíte na začátek.

Mamka mi slíbila slony a furt nic.

Mami? Už tam budeme?

Mami, foť rychle, myslím, že sloni se blíží!

A jsme na Sloním náměstí. Vidíte ty slony za mnou?

Mami, děkuji, že jsi mi ukázala ty slony!

A zase vyrážíme do úzkých ulic skalního města.

Tento vodopád nafotil táta.

Tak tady u Skalní brány sedával Goethe.

A jdeme dál.

Mezi skalama je trochu chladno a vlhko.

Už se mi z těch skal točí hlava.

A vyrážíme na lodičky.

Nahoru běžím jako srnka.

Pokud se vám video nechce spustit, nainstalujte si Adobe Flash Player.

Jakto, že se k jezeru musí do kopce?

Aha! Ono to totiž za chvíli vede zase z kopce.

Mami, já bych to zvládla sama!

Pramice je značně přetížená a navíc tu jako jediní mluvíme česky.

Bezva, nepotopili jsme se.

Ještě si sáhnu, jaká je voda. Studená, brrr!

A cesta od jezera zase vede mezi skalama.

Jé, mamka je tam dole!

Je to tu samý balvan.

A zase dolů!

A ještě kousek a budeme dole.

Taťko, proč je tu tolik schodů?

Jé, další vodopád!

Tati, seš si jistý, že toto je zkratka k autu?

Mně ten terén připadne hodně zvlněný.

Tati, proč to mamce trvá tak dlouho?

Helemese, klouzačka!

Ona fakt klouže!

Sakra! Taťka už je nahoře!

To že jsou milenci? To mě podrž!

Ty skály jsou fakt srandovní.

Mami, seš si jistá, že opravdu už jdeme nejkratší cestou k autu?

Myslím, že mě s tátou vodíte za nos. Zase další schody!

Na té skále leží želva na krokodýlovi. Mami? Co tam spolu dělají?

A od Skalní kaple to snad bude jen kousek.

Mami, pojď, táta zase fotí.

A jsme na vyhlídce Velká panoráma.

Maminko! Tuli tuli!

Konečně se taky oteplilo.

Ty schody jsou snad nekonečné.

Zdá se, že zase budeme chodit stísněnými prostory.

A je to tady! Myší díra!

Což o to! Já se sem vlezu!

Taťka fotí mámu, jak mě fotí!

Taťko, my už jsme dole!

A to je Krakonošovo piáno.

A aby toho nebylo dnes dost, vyrazili jsme ještě na jezerní okruh.

Konečně odpočinek!

Jsou tu nenažraný kačeny!

Jak jim chutná stará buchta!

Pokud se vám video nechce spustit, nainstalujte si Adobe Flash Player.

Pozor, procházím.

Mami, udělám pózu, jakou budeš chtít!

Plavat se tu nesmí, ale ani mně to moc nevadí.

S mámou pózujeme.

pokračování o tom, jak jsem vystoupala 300 schodů a šprušlí zpátky na úvodní stranu