Jsme na dnu otevřených dveří v jedné autoprodejně. Jsme tu po ránu první a skákací hrad patří nám.
Pořádně si zařádíme.
Pak jsme závodili na autodráze.
Vyzkoušeli jsme nová auta.
Daníku, seš si jistý, že umíš řídit? Abys nás náhodou nevyboural.
A dnes jsme objevili další skákací hrad.
Ale lepší je kolotoč v Areálu.
Déšť nás zahnal k babičce. Podíváme se aspoň na pohádku.
To je napínavé, že Dane!
Ještě posvačíme.
S Nikolkou si zahrajeme hru na počítači.
A večer jsme se vypravili na Muzejní noc. Nejdříve do Antroposu. Je tu obrovský chlupatý slon, co mu všichni říkají mamut.
A taky malé mamuťátko.
Mamut sahá až do druhého patra.
A z tohoto mamuta zbyly jen kostičky.
Tento divný pán je prý můj předek. Jen jestli nekecají!
A víte, co bylo v Antroposu nejlepší?
Přece lízátko, co jsem si tam koupila!
A pak jsme se všichni vyfotili u toho obrovskýho pindíka, co z něj padají kuličky.
Hanička si s sebou vzala své domácí zvířátko - brouka roháče.
Dnes se konají atletické přebory. Nejdříve se musíme rozcvičit.
Hod do dálky - to bude hračka.
A skok daleký?
To zvládnu levou zadní - skočila jsem 103 cm.
A běh na 20 metrů?
Rychle, ...
... sprintem ... a za 6,3 sekund jsem v cíli.
Pak následuje malá sprcha v dnešním vedru.
Studí!
Otestuji zdejší průlezky.
Na skluzavce musím po zádech. V kraťákách to jinak nejde.
K babičce do Sobotína jsem si zajela jen s tátou. Je zataženo, tak prolézáme jen sobotínský zámecký park.
Jsem v okýnku.
Babičce sklidím úrodu citrónů.
pokračování o tom, jak jsem ovládla vodní živel
zpátky na úvodní stranu